Pár poznámek k debatovaným změnám v českém vzdělávacím systému

Společnost Eduin, o. p. s. před časem shrnula Audit vzdělávacího systému 2024. 

Podle dosavadních debat, která na různých úrovních systému probíhají i nadále, zejména s ohledem na implementace změn, které by se měly projevit tak, aby odpovídaly nárokům současnosti a dávaly větší efektivitu pro budoucnost, se oblast vzdělávání jeví také odrazem současného stavu a dění ve společnosti. 

Ve stručnosti k některým závěrům Auditu.

Debatovány byly především koncepce Rámcově vzdělávacích plánů, školy se s velkou pravděpodobností budou slučovat z důvodů větší pružnosti systému, do popředí se dostává snaha redukovat tzv. odklady nástupu do škol, za pozornost stojí snižování středoškolského rozsahu oborů, záměrem je vznik typu školy tzv. lyceum, studenti mají sepisovat absolventské práce a kombinovat se má výuka na ZŠ i SŠ.

V uvedené souvislosti se zatím stranou ponechávám diskuze na téma platů učitelů, které nyní zcela jistě nedosahují plánovaných 130 %.

Obecně lze říci, že problematika vzdělávacího systému naráží v mnoha ohledech na řadu tzv. hurá aktivit z let devadesátých minulého století. Nic nebylo nemožné, ale taky ani předem jisté. V tomto smyslu se nyní, po letech zkušeností diskutovala problematika víceletých gymnázií ve smyslu jejich transformace nebo redukce. S tímto krokem by muselo jít ale zlepšování 2. stupních ZŠ. V tomto smyslu však nelze odmyslet fakt velmi diferenciovaných úrovní vzdělávání v jednotlivých krajích, v nichž panuje různá sociální zátěž a kumulují se problémy vzdělávací a sociálně ekonomické. Tyto výrazně ovlivňují nejenom samotný vzdělávací proces, ale i docházku do školy, plnění si školních povinností a zároveň i větší respekt různých sociálních skupin ke vzdělávacímu systému.

Ocenit je na místě pozornost věnovanou udržitelné uplatnitelnosti absolventů. V této souvislosti je přímo v Auditu řečeno, že "Česká republika v současnosti nemá platnou strategii celoživotního učení ani strategii celoživotního poradenství. Strategie celoživotního učení z roku 2007 nebyla nikdy systematicky realizována ani vyhodnocena." (s. 13)

Daný Audit, tedy jeho plné znění https://www.eduin.cz/?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwvr--BhB5EiwAd5YbXoL6WK0uMuAOldVgmeupX3-n8P46WhzTlV5OV-Muhin_LGQYEErsBRoCYF4QAvD_BwE , včetně příp. diskuzí, které jistě neustanou, je věcí, která je na místě a shrnuje vcelku zásadní problémy, jak se naplňují vzdělávací cíle v naší zemí, zároveň ukazuje na nezbytnost změn. Problémy českého školství jsou dostatečně známy. Je přitom na místě upozornit, že více než žádoucí je, začít co nejdříve konat. Otázka financí je na prvním místě vždy, ochota k tomu systém rozhýbat je tím rozhodujícím, a to jak na straně pedagogů, tak všech, kdo se k funkčnosti systému vztahují. Rodičovská a ostatní občanská veřejnost by měly mj. s větším respektem přistupovat ke vzdělávání, a to nejen při výběru dalšího profesního a sociálního směřování svých dětí, nýbrž všem pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům, neboť není od věci, že propojitelnost, udržitelnost a vzájemná kooperace mezi školou a rodinou je nejen žádoucí, nýbrž jedna druhou podmiňuje.

Vzdělání společnosti ukazuje, jak stát dokáže organizovat a řídit svou politiku v oblasti, na které závisí její budoucnost.

/hs/